HBSC: Mezinárodní výzkumná studie o zdraví a životním stylu dětí a školáků
Garant
Prof. Candace Currie, Ph.D.
Garant za Českou republiku
Mgr. Michal Kalman
Řešitelský tým z Centra kinantropologického výzkumu
Doc. Andrea Madarasová Gecková, PhD.; doc. Mgr. Erik Sigmund, Ph.D; Mgr. Ferdinand
Salonna, PhD.; Mgr. Dagmar Sigmundová, Ph.D.
Poskytovatel financí pro Českou republiku
Evropský sociální fond, OP Vzdělávání pro konkurenceschopnost (CZ.1.07/2.3.00/20.0171)
Doba trvání projektu
Česká republika od roku 1994, opakování každé 4 roky
Cíle
Cílem studie je monitorovat zdraví a se zdravím související chování školáků v jejich sociálním
kontextu a pohloubit porozumění mechanismů ovlivňujících rozdíly a změny ve zdraví a rizikovém
chování školáků při přechodu z dětství do adolescence. Cílem projektu v roce 2010 bylo pokračování účasti v kolaborativní studii od roku 1994, získání nových poznatků o chování dětí školního věku
a propojení nových dat s již existujícími zprávami z let 1994, 1998, 2002 a 2006, které byly pořízeny na reprezentativních souborech 11, 13 a 15letých dětí v ČR.
Realizace
HBSC studie má vytvořený standardizovaný výzkumný postup, který zajišťuje teoretický rámec nejen výzkumných témat, ale i sběru dat a analytických postupů a je aplikovatelný u všech zemí participujících na studii. Členové výzkumné sítě HBSC spolupracují na tvorbě tohoto mezinárodního výzkumného postupu u každé čtyřleté studie. Praktický sběr dat probíhá ve školním prostředí (základní školy a víceletá gymnázia), prostřednictvím mezinárodního standardizovaného HBSC dotazníku, u věkových skupin 11, 13 a 15 let. Doporučovaná velikost výběru pro každou ze tří věkových skupin je přibližně 1.500 žáků (celkem cca 5000 respondentů). Základní otázky dotazníku zjišťují demografické faktory (např. věk a stadium dospívání), sociální zázemí (např. struktura rodiny a socioekonomické postavení), sociální kontext (např. rodina, vrstevníci, školní prostředí), zdravotní výsledky (např. subjektivně hodnocené zdraví, zranění, nadváha a obezita), zdravotní chování (např. stravování, pohybová aktivita a způsoby hubnutí) a rizikové chování (např. kouření, konzumace alkoholu, zneužívání marihuany, sexuální chování, šikanování). Výzkum probíhá každé 4 roky, což umožňuje opakovaně získávat relevantní, srovnatelné údaje, vhodné pro tvorbu politik a opatření především v oblasti veřejného zdraví.
